Trochu sem si hrál s papírem, tiskárnou a foťákem...
Na (před)poslední předmět v tomto semestru jsem stříhal video a srovnával dvě architektonické kanceláře.
A je to tu opět ke konci semestru, odevzdávka ateliéru.
Poster k prohlížení doporučuju stáhnout, jinak toho moc vidět není, originální rozměr 841x2600mm.
Bohužel poslední dobou nemám moc času ani motivace přidávat postřehy z Holandska, naváži alespoň na sdílení všemožných politicko-ekonomických srovnání, které jsem si čas od času oblíbil v Singapuru. Tohle je další hezký společenský ukazatel vhodný prolistování...
Global Thought Leaders 2015
K tomu navrch tip na večerníček, nebo alespoň takový jsem měl dneska já:
DVTV Lidé jsou nepřetržitý zdroj zisku pro korporace, dystopické vize se naplňují, tvrdí kurátor Válka
Global Thought Leaders 2015
 |
| Popularita hesel německy mluvící Wikipedie |
DVTV Lidé jsou nepřetržitý zdroj zisku pro korporace, dystopické vize se naplňují, tvrdí kurátor Válka
Vybavení mé místnosti za
40+20+20+6+6+3+10+9-25
přibližně 90 euro za to vše co vidíte (to červené prostěradlo bylo skoro nejdražší :-D )
 |
| Palety vlevo ještě čekají až budou přeměněny v postel. Zatím chybí pilka :-) |
Co bych to byl za Čecha, kdybych k otevírání piva potřeboval otvírák. Na této úvaze pořád trvám, nicméně je potřeba k některým nástrojům přistupovat trochu opatrněji. Po zkušenosti z dnešní noci vím, o čem mluvím.
Mezihra. Snad poprvé jsem si koupil legální počítačovou hru. Legendární a hodně starou strategii Age of Empires 2 jsme si za 150 korun koupili s Markem a dalším spolužákem z ČVUT Davidem a když se chceme čas od času odreagovat, dáme si mezinárodní skype a hrajeme.
A tak jsem si mezi hraním otevíral pivo. Ostrým ale hlavně malým nožem. Použil jsem trochu víc síly a méně šikovnosti a když víčko odletělo, ostří se otočilo o devadesát stupňů a kolmo se vrylo do kůže. Docela pohoda. Žádná bolest, žádná krev. Ale vznikla 2 centimetrová docela hluboká řezná rána a mě bylo jasné, že nechci-li velkou jizvu, to bude chtít šití. V lékárničce jsem našel jen velikou jehlu a tak jsem se rozhodl, že s ní to asi nepůjde. Přijel Marek a chvíli jsme uvažovali, jak co s tím. Půlnoční telefonát na pojišťovnu následoval výlet do nemocničního zařízení v Delftu. Zaparkovali jsme kolo a domluvili se na příjmu. K okénku přišla obyčejně oblečená paní, sundala latexové rukavice a hned řekla 64,51 Euro aniž by viděla, co se mnou je. Asi paušální taxa za vyšetření. Pak jsem čekal hodinu a půl v čekárně. Všude úplně prázdno a ticho po pěšině. Tak jsme si s Markem dali partii šachů a čekali. Přišel týpek v tmavém tričku a pozval nás do místnosti na ošetření. Nikoli jako je u nás zvykem, že doktor má svoji ordinaci. Tady jsou malé místnosti do kterých chodí doktor i pacient. K mému překvapení jeho angličtina nebyla na takové super úrovni, jako jsem tu od každého zvyklý. Nicméně mi řekl, ať si ho klidně natáčím na telefon, vysvětlil mi, že se šití prodává volně v lékárně ale v nouzi by to šlo i s obyčejnou jehlou a nití. I když bych určitě volil menší, než jakou mám teď v lékárničce a před použitím bych ji ohnul :-)
Rychlé dva stehy bez umrtvení, na kterých jsem se mohl "naučit", jak se to dělá. Pro příště. Už dlouho jsem mluvil o tom, že si lékárničku musím vybavit šitím na rány. Takže bych asi vážně měl. I když doufám, že to už nebude třeba.
Prostředí nemocnice dýchalo pohodovou atmosférou. Vybavení, architektura, interiéry i oblečení připomínalo neformální domácké prostředí, ve kterém se člověk vůbec necítí tak stresovitě, jako při návštěvě naší, desinfekcí provoněného bílého prostoru, kde má člověk trochu pocit, že mu hned budou dělat bůhví co děsivého.
Z telefonátu s pojišťovnou: Tři možnosti: Nemocnice sama kontaktuje českou pojišťovnu díky průkazu evropského pojištění a pacient v podstatě jen ukáže kartičku a neplatí nic. Zřejmě byrokracie pro nemocnici a tak mi bylo řečeno, že to nejde. Další možnost- zaplacení na místě a předání lékařské zprávy a účtenky pojišťovně v Čechách. Takže jsem zaplatil oněch 64,51 Euro a je otázka, jestli dojít na VZP nebo cestovní pojištění od České. Promlčecí lhůta je tři roky, takže času mám dost. Za deset dnů mám dojít k lékaři na vyndání stehů. Pán v tmavém (doktor) mi řekl, že je samozřejmě možné si stehy vyndat svépomocí. Kvůli pojistné zprávě to ale asi zkoušet nebudu. :-)
Pořádně prokafovaný automatovou kávou v čekárně a dlouhým čekáním na příjem se mi vůbec nechtělo usnout. Tak jsem si dal pár dalších nočních her a usnul až skoro za úsvitu. Sobotní den je naplněný po okraj čtením té tlusté knihy ke zkoušce...
Posílám pozdrav všem zdravotním sestřičkám :-D
Během toho, co jsem dokončoval první předmět jsem měl krásnou návštěvu Markét a to v situaci, kdy jsem stále pobýval u Marka. Vyřešila to první zkušenost s AirBnB. Objednali jsme si pohodový apartmán v centru Haagu a během víkendu podnikli prima výlet do Amsterdamu i Haarlemu. S ateliérem jsem následně jezdil do Amsterdamu na třídenní workshop vedený japonským studiem Bow-Wow. Druhý workshop ve spolupráci školního ateliéru s tímto studiem jsem absolvoval tento týden.
Poslední týden před odevzdávkou projektu uvedeném v předchozím příspěvku byl jak u mě bývá špatným zvykem značně hektickým. Nicméně konec předmětu se rovnal konci září a to se rovnalo stěhování do vlastního pokoje! Od teď mě najdete na adrese Meermanstraat 142, 2614AM Delft. V Holandsku si musí každý občan registrovat na úřadu místní trvalé bydliště. Obývám byt se šesti dalšími Holanďany v prváku bakaláře. Hledání na vlastní pěst se mi ukázalo velmi, velmi náročné. S makléřem jsem měl rychlý úspěch s tou nevýhodou, že mu člověk musí platit jeden měsíční nájem, ostatně tak jako je tomu i v ČR. Protože sehnat bydlení v Delftu jako takovém bylo v letošním semestru obtížné, jsem za něj rád. Do školy jezdím asi 15 minut na kole a platím za to o malinko méně než bych platil za případné koleje což je 385 eur měsíčně. Za pokoj 4x3,5m v sedmipokojovém bytě.
Pokoj jsem si musel zařídit a tak jsem stále v jeho procesu. Už mám vše a naopak prodávám. Místo postele 90x200 od předchozího nájemníka jsem si koupil matraci 140x200 a s Markem jsme během nedělní návštěvy zdejší galerie věnované Vermeerovi natrefili na dřevené palety, které jsme si po domluvě odnesli, abychom si z nich oba vytvořili postele. Palety dvojnásobné než běžné velikosti jsme nesli z centra města ke mě celé tři a půl hodiny a byla to více než slušná posilovna. Den na to Marek lehl s angínou :-)
Teď už zbývá půjčit pilku a trochu brusného papíru a upravit palety do správného rozměru.
Uplynulý týden byl docela pohodový. Dokonce tak, že jsem ve středu večer po několik minut nemohl rozdýchat uvědomění si, že následující den opravdu nemám žádnou povinnost před sebou. Žádný ateliérový úkol ani žádný předmět ve škole. Připadalo mi to, skoro jako kdyby se takováhle situace opakovala naposledy na gymplu :-) Nicméně v pátek mi začal nový předmět a zapsal jsem se na písemnou zkoušku na 26.10. z dalšího předmětu, který mi teď probíhá. Systém výuky je tu zvláštní v tom, že spíše než hodinové přednášky jednou v týdnu po 13 týdnů semestru (nebo kolik jich u nás vlastně je) se tu vyučuje v intenzivních blokách. Během už ukončeného předmětu stavební technologie jsem oficiálně neměl mít ani ateliér a dělat tento předmět full-time běhěm pěti týdnů. Další předměty trvají obvykle také plus minus 5 týdnů intenzivně.
Jako přípravu na zmiňovanou zkoušku 26. jsem si vytiskl povinnou literaturu. Přes 300 stránek esejů o architektuře. Zřejmě si angličtinu v těchto dnech procvičím víc než dost.
Něco málo z milé návštěvy:
Na kole se dá stěhovat úplně vše. Nedávno jsem jel se stolem nebo třeba kancelářskou židlí. Jan ty palety jsme už na kolo nenaložili.
Poslední týden před odevzdávkou projektu uvedeném v předchozím příspěvku byl jak u mě bývá špatným zvykem značně hektickým. Nicméně konec předmětu se rovnal konci září a to se rovnalo stěhování do vlastního pokoje! Od teď mě najdete na adrese Meermanstraat 142, 2614AM Delft. V Holandsku si musí každý občan registrovat na úřadu místní trvalé bydliště. Obývám byt se šesti dalšími Holanďany v prváku bakaláře. Hledání na vlastní pěst se mi ukázalo velmi, velmi náročné. S makléřem jsem měl rychlý úspěch s tou nevýhodou, že mu člověk musí platit jeden měsíční nájem, ostatně tak jako je tomu i v ČR. Protože sehnat bydlení v Delftu jako takovém bylo v letošním semestru obtížné, jsem za něj rád. Do školy jezdím asi 15 minut na kole a platím za to o malinko méně než bych platil za případné koleje což je 385 eur měsíčně. Za pokoj 4x3,5m v sedmipokojovém bytě.
Pokoj jsem si musel zařídit a tak jsem stále v jeho procesu. Už mám vše a naopak prodávám. Místo postele 90x200 od předchozího nájemníka jsem si koupil matraci 140x200 a s Markem jsme během nedělní návštěvy zdejší galerie věnované Vermeerovi natrefili na dřevené palety, které jsme si po domluvě odnesli, abychom si z nich oba vytvořili postele. Palety dvojnásobné než běžné velikosti jsme nesli z centra města ke mě celé tři a půl hodiny a byla to více než slušná posilovna. Den na to Marek lehl s angínou :-)
Teď už zbývá půjčit pilku a trochu brusného papíru a upravit palety do správného rozměru.
Uplynulý týden byl docela pohodový. Dokonce tak, že jsem ve středu večer po několik minut nemohl rozdýchat uvědomění si, že následující den opravdu nemám žádnou povinnost před sebou. Žádný ateliérový úkol ani žádný předmět ve škole. Připadalo mi to, skoro jako kdyby se takováhle situace opakovala naposledy na gymplu :-) Nicméně v pátek mi začal nový předmět a zapsal jsem se na písemnou zkoušku na 26.10. z dalšího předmětu, který mi teď probíhá. Systém výuky je tu zvláštní v tom, že spíše než hodinové přednášky jednou v týdnu po 13 týdnů semestru (nebo kolik jich u nás vlastně je) se tu vyučuje v intenzivních blokách. Během už ukončeného předmětu stavební technologie jsem oficiálně neměl mít ani ateliér a dělat tento předmět full-time běhěm pěti týdnů. Další předměty trvají obvykle také plus minus 5 týdnů intenzivně.
Jako přípravu na zmiňovanou zkoušku 26. jsem si vytiskl povinnou literaturu. Přes 300 stránek esejů o architektuře. Zřejmě si angličtinu v těchto dnech procvičím víc než dost.
Něco málo z milé návštěvy:
Na kole se dá stěhovat úplně vše. Nedávno jsem jel se stolem nebo třeba kancelářskou židlí. Jan ty palety jsme už na kolo nenaložili.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)
